Červenec 2009

Nepodceňujte se!

31. července 2009 v 19:09 | Mladá žena.cz |  Životní situace

Nepodceňujte se!

Máte sklony trestat sami sebe za každý svůj domnělý neúspěch? Říkáte si stále, jak jste nemožní a neschopní? Tímto přístupem si velmi ubližujete. Naučte se vnímat sami sebe jinak.
"Naše sebehodnocení je vnitřním filtrem, který rozhoduje o každém našem úspěchu či neúspěchu v životě." To, jak si sami sebe vážíte, jak se oceňujete, jaké o sobě a o svých schopnostech máte mínění a jak se vidíte, je obraz, který pak vysíláte do okolního světa. A jak potom mají druzí lidé věřit ve vaše schopnosti, když jim nevěříte dokonce ani vy sami?

Solná jeskyně místo moře:)

30. července 2009 v 13:59 | PROKRASNETELO.CZ |  Něco pro zdraví a krásu

Solná jeskyně místo moře


Nemáte dostatek finančních prostředků nebo vám šéf neposkytne dovolenou, přesto byste ráda vyrazila za mořskou solí, abyste si zarelaxovala a zároveň využila léčebných účinků soli? Pak navštivte solno-jódovou jeskyni a nemusíte ani za hranice!

O solné jeskyni

Mohlo by se zdát, že solné jeskyně jsou vynálezem moderní doby. Je ovšem známo, že solné účinky znala už královna krásy Kleopatra. Dopomáhala si jimi ke zkrášlování svého vzhledu a utužení zdraví. Konečně se stává hitem výstavba a návštěva umělých solných jeskyní i u nás.

Hraběnčiny řezy

29. července 2009 v 20:19 | POŠLIRECEPT.CZ |  Recepty

Hraběnčiny řezy

Hraběnčiny řezy


Doba přípravy

90 minut

Počet porcí

8

Ingredience

  • cukr krupice: 120 g
  • bílky: 4
  • žloutek: 4
  • ořechy
  • mouka hladká: 450 g
  • tvaroh: 250 g
  • cukr moučkový: 100 g
  • máslo: 1
  • prášek do pečiva: 1/2
  • jablka: 850 g
  • rozinky

Postup přípravy

Krok 1:
Utřeme tuk, žloutky a cukr. Přidáme mouku a zpracujeme těsto. Třetinu oddělíme a dáme do lednice odpočinout. Zbylé těsto dáme na plech' rozprostřeme ho prsty' je tuhé. Jablka nastrouháme, smícháme s tvarohem a dáme na těsto. Posypeme pudink. práškem, skořicí, rozinkami a ořechy. Z bílků a cukru ušleháme sníh a uděláme další vrstvu.Nahoru nastrouháme zbylé těsto z lednice. Pečeme zvolna na 140°C asi 40 minut.

Už žádné nepříjemné pachy:)

29. července 2009 v 19:59 | PROKRASNETELO.CZ |  Něco pro zdraví a krásu

Už žádné nepříjemné pachy!


Vůně a pachy hrají v našem životě významnou roli. Mezi ty méně příjemné, které se snažíme potlačovat, patří pach potu. I proto by se součástí naší každodenní péčí o tělo mělo stát pravidelné používání antiperspirantů a deodorantů.

Proč se potíme?

Pocení je přirozenou součástí fyziologických procesů našeho organismu a je pro nás tedy velmi důležité. Po celém našem těle jsou rozmístěny miliony potních žláz a nejvíce se jich nachází právě v podpaží, spousta jich je ale i na obličeji, chodidlech a na dlaních. Potní žlázy se liší svojí velikostí, počtem, rozmístěním na těle, složením potu, který produkují, i reakcí na rozdílné podněty, včetně těch psychických. Významně se také aktivují při sexuálním vzrušení a podílejí se na vzniku specifické vůně každého člověka.
Mužské potní žlázy jsou mnohem aktivnější než ženské (muži za hodinu vyloučí až 250 ml potu, zatímco ženy pouze 180 ml) a obsahují více bakterií, a tak není divu, že je jejich pot často i více cítit. Přesto (nebo možná právě proto) si hledáme partnery, kteří nám "voní". Potními žlázami jsou totiž vylučovány i feromony (pachová lákadla), díky kterým si "vybíráme partnera po čichu".

Potit se je zdravé! Většinou…

Zdá se to divné, ale je to tak. Pot z těla totiž odvádí toxické látky a ochlazuje organismus. Nicméně občas dovede pěkně ztrpčit život. Zajímavostí je, že pot sám o sobě je zcela bez zápachu, za tím stojí bakterie vznikající během jeho rozkladu. Nepříjemné pachy linoucí se z podpaží jsou tedy důsledkem špatné tělesné hygieny!

Tak se mnou mluvit nebudeš!

26. července 2009 v 15:19 | mojebetynka.cz |  Rady pro rodiny s dětmi

Tak se mnou mluvit nebudeš!

Děti vás dokáží pořádně vytočit. Občas mluví a jednají způsobem, který vás rozpálí do běla. Jak reagovat na drzé poznámky, jak docílit toho, aby vaše děti nebyly drzé?
Psychologové většinou radí: hlavně klid, nekřičet, nejednat ve zkratu, nedávat ve vzteku nepřiměřené tresty. Jak to ale máme jako rodiče v tu chvíli dokázat?
Osmiletý Péťa, když mu matka řekne ukliď si pokoj, odpoví: "Ani mě nenapadne, ukliď si to sama, když ti to vadí!" Desetiletá Lucka, když jí matka řekne, aby došla s košem a trochu pomohla, odsekne: "Dej mi pokoj." Devítiletý Jakub, když mu otec řekne, ukaž mi žákovskou a zkontroluji ti domácí úkoly, odsekne: "A proč, jako k čemu, co na tom chceš jako vidět?" Desetiletá Lucka vtrhne do obýváku, kde matka luxuje, a křičí: "Tak bude tady sakra klid, volá mi Adéla a neslyším ani telefon..." Jak zvládat drzost dětí, jak reagovat, jak s nimi vycházet a komunikovat, aby nebyli drzí?
S projevy agresivity u dětí se setkáváme už od předškolního věku. Objevuje se jako agresivita verbální - dítě je drzé, používá sprostá slova, je hrubé, křičí. Drzost je totiž slovní agrese. A většinou se dítě chová drze, když se brání a nedokáže se bránit jinak. Někdy děti reagují drze na skutečné nebezpečí, když jim nadáváme, někdy ale stejně odpovídají i na přátelsky myšlená slova. Rodiče jsou pak na rozpacích, proč se tak chová? Proč se děti cítí ohrožené? Některé přejdou i k agresi fyzické - vyvolávají konflikty, napadají druhé děti, ubližují jim. Většinou se slovní agresivitou dítě odreagovává. Často sáhne k agresivnímu chování, když se cítí nepochopené, má pocit, že se o něj nikdo nezajímá, chce získat pozornost dospělých. Útočnost může být projevem žárlivosti, utajeného žalu, vnitřní osamělosti, chybějící jistoty, pocitu bezpečí. Malí agresoři a drzouni bývají produktem rodiny, kde je výchovná ruka příliš tvrdá, kde se dětem nevěnují, anebo tam, kde mají naopak děti obrovskou volnost bez jakýchkoli hranic a pravidel.


Proč se lidé bojí chodit k psychologovi?

24. července 2009 v 14:49 | prokrasnetelo.cz |  Životní situace

Proč se lidé bojí chodit k psychologovi?

Hlavním problémem je, že si lidé často pletou psychologa a psychiatra. Psychiatr je lékař, který se zabývá psychikou především z medicínské stránky, může předepisovat léky, psycholog je absolvent filosofické fakulty, jeho nástrojem je vlastní osobnost.
Psycholog může nejen radit a diagnostikovat, ale také záměrně působit na pacienta tak, aby docházelo k úpravě jeho chování, jednání a prožívání. V zahraničí již dávno lidé pochopili tento rozdíl a každý člověk, který má nějaké pochybnosti o sobě, komplexy, potíže v manželství či potíže s dětmi nebo musí pracovat v silně stresujícím prostředí za existence kruté konkurence a stálého nebezpečí nezaměstnanosti, navštíví psychologa a rád za tuto službu zaplatí, protože může svůj problém vyřešit lépe a kvalifikovaněji. V západních zemích existuje mnoho rodin, které mají osobního psychologa. U nás si na tyto služby lidé teprve zvykají.

Jak se opálit, a přitom se nespálit

23. července 2009 v 19:59 | prokrasnetelo.cz |  Něco pro zdraví a krásu

Jak se opálit, a přitom se nespálit

Především v létě všichni toužíme po opáleném tělu, zároveň ale víme, že se před silnými slunečními paprsky musíme chránit. Předejdeme tak rychlému stárnutí pokožky, vráskám, rakovině kůže či v lepším případě úpalu a spálení.

Jak se tedy bezpečně opalovat a nespálit se?
Všechny obchody se hemží nabídkou krémů s UV filtry, které podle etikety ochrání vaši pokožku před případným spálením. Co ale dělat, když už pociťujeme, že nás sluníčko opaluje více, než je zdrávo? Stačí chvilka nepozornosti, například se na pohodlné pláži začtete do zajímavého článku, a problém je na světě. Občas se objeví i pomoc v podobě receptů našich babiček. Ty totiž věděly, jak si z přírody vyrobit třeba olej na opalování nebo jak si poradit se spálenou pokožkou od sluníčka.

Kdy se objeví první příznaky spálení

Příznaky spálení sluncem se objevím během několika hodin poté, co jsme naši nechráněnou pokožku vystavili slunečním paprskům. Nejprve začneme pociťovat nepříjemnou bolest a trochu později zarudnutí, otoky a při extrémním spálení dokonce i puchýřky. Pokud je spálená plocha větší, může nás bolet hlava, objevit se horečka či náhlá nevolnost.

Na dovolenou: cestovní lékárnička

23. července 2009 v 17:29 | PROKRASNETELO.CZ |  Něco pro zdraví a krásu

Na dovolenou: cestovní lékárnička

Léto = doba rodinných dovolených, zájezdů a častého cestování. Velkou pozornost věnujeme především zabalenému oblečení, jídlu či dokladům, přibalit bychom si však měli i správně vybavenou cestovní lékárničku.
Protože je to opravdu důležitá a mnohdy nepostradatelná věc, přináším vám praktický článek, kde najdete všechny potřebné informace.

Prostředky na ochranu pokožky

Bez nich se opravdu neobejdete. Na málokteré pláži se vyskytuje alespoň malé místo, jehož můžete nazvat stínem. I přesto by měl někdy každý myslet na to, že není příjemné kazit si dovolenou spálenou pokožkou či loupajícími se zády. Vhodný opalovací prostředek vyberte tak, aby vyhovoval vašemu fototypu. Jiný se hodí pro světlou pleť a jiný zase pro tmavou. Nezáleží na tom, zda-li si pořídíte krém, sprej nebo olej. Důležité je číslo, které udává míru ochranného faktoru. Pokud si nevíte rady, s výběrem stupně ochrany vám poradí kožní lékař nebo v lékárně.

Trápí vaše dítko noční můry?

23. července 2009 v 12:59 | Mojebetynka.cz |  Rady pro rodiny s dětmi

Trápí vaše dítko noční můry? Víme, jak na ně!

Ještě donedávna vaše malé dítko spalo klidně celou noc. Jenže teď se často uprostřed noci budí, pláče, tiskne se do rohu postýlky. Zlý sen ho vyděsil tak, že vidí bubáky všude kolem. Kde se vlastně berou noční můry u jinak spokojených dětí? A jak je navždy vyhnat?

Noční můry děsí
Pod pojmem noční můra si většinou představíme zlý sen, který naše děti vyděsí tak, že už se pak bojí usnout a maximálně klimbají v našem náručí. Ale co ty hrozné sny vlastně jsou? "Noční můry se podobají úzkostným snům a dostavují se ve fázi tzv. REM spánku, kdy člověk sní, zpravidla tedy v druhé polovině noci. Téměř vždy jde o komplikovaný sen, který je stále děsivější, až vede k probuzení. Noční můry postihují zhruba patnáct procent dětí ve věku 3 - 5 let...
Je to normální?
Buďte v klidu, noční můry v přiměřené míře skutečně nejsou ničím, co by ohrozilo zdraví vašich dětí. Neberte je na lehkou váhu, ale nepovažujte je ani za duševní či jinou poruchu. "Nočním můrám nemusíte nijak bránit, dítě si vlastně takovým nepříjemným snem odžívá nově nabyté zkušenosti a vyrovnává se s něčím, co je neznámé, co neumí zařadit. U malých dětí do 6 let jde o běžnou fyziologickou záležitost, která se postupně vytrácí. U starších dětí mohou noční můry spouštět náročné situace - starosti, rozvod, smrt někoho blízkého, špatné známky ve škole...

Vonné orákulum

22. července 2009 v 14:29 | PROKRASNETELO.CZ |  Něco pro zdraví a krásu

Vonné orákulum

Nosy odborníků odvedly svou práci, parfémy byly stvořeny a čekají na nás. Vůně působí na psychickou rovnováhu každého z nás, na naše touhy, vyvolávají vzpomínky, zahalují nás. Vůně jsou ale také výrazem naší osobnosti, nálady i toho, jak bychom chtěly být vnímány okolím.
Víte, že záliba ve vůních je také vyjádřením vaší osobnosti? Pokud dáváte přednost květinové vůni, jste nejspíš romantička, vůně kořeněná zase na vás prozradí, že jste ženou sebevědomou. Ale i citrusové, sladké či trpké vůně o vaší osobnosti hodně vypovídají. Abyste se dozvěděly více, připravili jsme pro vás stručné vonné orákulum a ještě něco navíc. Snad vás to potěší a možná bude i inspirovat.

Malý průvodce vůněmi

Vůně květinové

Z vašeho flakonu obvykle opojně voní svěží, velice žensky pugét rozkvetlých květů růží a frézií anebo esence bílých květů jasmínu. Ke květinovému buketu patří také irisky v kombinaci ostružin a další aromatické květy i kvítky.
Květinová vůně a vy
Člověk preferující květinové vůně je jednoznačně romantik a svůj život by nejraději prožíval bezstarostně. Tato touha se odráží i v oblečení - volánky, kanýrky a výšivky na jemných látkách. Pastelové barvy a ženské střihy, to je základ šatníku žen květinových vůní. A k tomu spoustu jemných šperků a bižuterie …

Náš mls

21. července 2009 v 17:59 | pošlirecept.cz |  Recepty

Náš mls

Náš mls




Doba přípravy

50 minut

Počet porcí

8

Ingredience

  • kakao: 3 lžíce
  • višně: 300 g
  • cukr vanilkový
  • mouka hladká: 350 g
  • tvaroh: 750 g
  • cukr moučkový: 100 g
  • žloutek: 1
  • prášek do pečiva
  • máslo: 250 g
  • bílky: 4

Postup přípravy

Krok 1:
Zpracujeme tužší hmotu, kterou zabalíme do mikrotenového sáčku a dáme přes noc vychladit. Ingredience na náplň utřeme. Polovinu těsta nastrouháme na plech. Pak rozetřeme tvarohovou náplň, poklademe višně a nahoru nastrouháme zbytek těsta. Pečeme dozlatova. Koláč poprášíme kakaem a moučkovým cukrem

Máme miminko-2.díl

21. července 2009 v 17:29 | PROKRASNETELO.CZ |  Rady pro rodiny s dětmi

Máme miminko: Už se nám to batolí

..
Období batolecí (od jednoho roku do tří let) je mnoha rodiči charakterizováno jako nejnáročnější období ve výchově dítěte. Zcela jistě to souvisí s tím, že dítě ještě není plně samostatné, ale zároveň už chce aktivně prozkoumávat svět a prosazovat svoje přání a názory.
Chce poznat vše, ale ani nohy ani hlava to ještě samy nezvládnou. Je proto zapotřebí, aby byl neustále nablízku někdo, kdo bude nápomocen prozkoumávání nových věcí či situací.
Na druhou stranu je ale dítě v tomto věku schopno úžasně projevovat lásku k druhým a je mazlivé. Nikdy jindy ve vývoji už to takhle intenzivně projevovat nebude. Je potřeba si to tedy užít.

Rozvoj je patrný ve všech oblastech

Slovní projev dítěte se zdokonaluje. Už to nejsou pouze slova. Ve druhém roce života by obvykle měla přijít první dvouslovná věta. Slovník dítěte v období mezi druhým a třetím rokem věku roste závratnou rychlostí. Dítě do sebe vpíjí všechny nové výrazy, které slyší. Je takzvaně citlivé na jazyk. Podle některých zahraničních studií je toto období vhodné pro zahájení výuky cizího jazyka pomocí jednoduchých her, říkadel, písniček či povelů.
Dítě se stává obratnější i po stránce motorické. Osvojí si chůzi, to většinou okolo prvního roku. Postupně se naučí ovládat své končetiny tak bravurně, že ve třech letech je schopno skákat po jedné noze, udělat jakýsi kotrmelec, vyjít schody bez držení se zábradlí, jezdit na odstrkovadle, to hodně šikovné dokonce jezdit na tříkolce či kole.

Začínáme se učit

Obrovskou roli hraje ve vývoji dítěte učení. Nemyslím takové, kdy s dítětem sedíte a snažíte se mu něco nového vštípit. Myslím právě to nezáměrné, učení sociální nápodobou. Dítě velmi pozorně sleduje, co se kolem něj děje, registruje chování jednotlivých "blízkých" lidí, vnímá jejich zvyky, jednání, emoční naladění a komunikaci s druhými lidmi. Pro dítě je to tou nejdůležitější školou.
Naučí se, jak se jedná s lidmi, jak se komunikuje doma, jak v obchodě, jak na hřišti. Všímá si detailů, gest, mimiky i intonace a tónu hlasu. To vše si pečlivě vštěpuje, aby to mohlo samo použít. Budete-li tedy dítěti vštěpovat třeba jednoduchý návyk, že před jídlem se myjí ruce, bylo by nejjednodušší ho to naučit tím, že si sami ruce před jídlem půjdete umýt. Jinak tento návyk můžeme upevňovat u dítěte i několik let bez úspěchu.
Velkých změn se dostává i hře u dítěte. Tzv. hra paralelní je nahrazována hrou spolupracující. Pozorujete-li chvíli děti na pískovišti, můžete si všimnout, že některé si hrají spíše samy, vedle ostatních dětí, jiné se snaží spolupracovat, tvořit společně. Paralelní hra je typičtější pro děti dvouleté, spolupráci můžeme vidět u dětí kolem tří let věku. Existují samozřejmě i výjimky, nesmíme zapomínat na temperament a rysy dítěte. Mnohdy se plaché pětileté dítě raději straní ostatních, ale neznamená to, že by bylo pozadu ve vývoji. Svědčí to spíše o introverzi dítěte či obavách ze sociálního kontaktu.

Přichází první vzdor

Ke konci batolícího období se zpravidla setkáváme s obdobím prvního vzdoru, první pubertou. Projevuje se křikem, odporováním, vyžadováním vlastního postupu, samostatností. Pro dítě představuje tento vzdor vymezování vlastní pozice, vymezování své identity. Abychom pomohli dalšímu správnému vývoji dítěte, je potřeba mu toto vymezení umožnit. K tomu můžeme použít hodnocení chování dítěte, nejlépe toho kladného. Pochvaly a ocenění správného chování a nevšímání si chování nesprávného jsou nejúčinnější. Bohužel mnohým z nás, rodičům, nervy nevydrží, a děláme to přesně naopak. Rozčilujeme se při zlobení a nevšímáme si chování, které bychom měli pochválit.

Ne, nechci!

Typickou větou tohoto období je věta: "Ne, nechci!" Je lepší s touto větou počítat a obloukem se vyhnout situacím, které k ní přímo směřují. Někteří psychologové tvrdí, že období prvního vzdoru velmi úzce souvisí s pubertou, obdobím druhého vzdoru. Podle toho, jak dítě zvládne sebevymezení v prvním období, tak se potom chová v pubertě. Zvládne-li uspokojivě většinu sebeidentifikace už v ranném dětství, pak puberta bude mírná a plynulá. A naopak, bouřlivou pubertu můžeme čekat u dítěte, které s identifikací a projevením sebe sama mělo problémy.
Úkolem nás, rodičů je především provést ho touto etapou života, umožnit mu vlastní rozvoj a poznání svých hranic. Nesmíme ale zapomínat, že naše dítě není jediné na světě, že jeho vymezování nesmí být na úkor ostatních dětí. Jestliže si dítě uvědomí, že i ostatní děti či dospělí jsou svébytné osobnosti, které mají svá práva a potřeby, má to nejtěžší v sociálním vývoji za sebou a my ho můžeme s klidným srdcem vyslat do další etapy vývoje, do školky.

Máme miminko-1.díl

21. července 2009 v 16:39 | prokrasnetelo.cz |  Rady pro rodiny s dětmi

Máme miminko: Od narození do 1. narozenin

Zpravidla si při popisu prvních chvil s miminkem představíme nadšení, něhu, vlídnost, radost, péči. Všechny toto emoce a postoje se skutečně po narození miminka objevují, jak u samotných maminek, tak i u okolí jejich miminka. Která maminka by ale zároveň neprožívala další pocity - strach, úzkost, obavy, rozladění, smutek, depresi, zlost. Mimiko každou ženu nesmírně obohacuje, zároveň ji ale v mnohém omezuje.
Někdo by mohl namítnout, že všechno nepříjemné převáží radost z miminka. Souhlasím, ale nemyslím si, že by se na ty negativní pocity mělo zapomínat. Dokladem je příklad maminky, která po porodu prožívala poporodní depresi. Její stav se ještě zhoršoval vědomím, že pocity, které má, neodpovídají běžnému společenskému trendu. Byla překvapená tím, že dostatečně neprožívá pocity nadšení a euforie. Myslela si, že negativní emoce prostě k narození miminka nepatří. Považovala se za špatnou matku.

Jak tedy charakterizovat dobrou matku?

Určitě si představíte maminku plně pečující o své dítě, kojící, uspokojující všechny potřeby svého dítěte. Ale dobrá matka má ukazovat svému dítěti i to, že není bezchybná, že má své nedostatky, nálady, prožívá různé situace v životě. Dobrá matka se tedy nedá ztotožnit s matkou dokonalou! Dokonalost je ve výchově ke škodě. Někteří psychologové mluví o "příliš dobré matce", takové matce, která skutečně ve všem uspokojuje potřeby svého dítěte, vychází mu vstříc, je dokonalá. Prakticky neexistuje nikdo, kdo by se o dítě lépe staral, kdo by si s ním lépe a vytrvaleji hrál, kdo by mu déle četl, kdo by…
Taková matka si koleduje o "vděk". Dítě nebude chtít trávit čas s nikým jiným kromě ní, bude křičet, když bude matka odcházet, nebude spokojené, dokud se mu matka nebude věnovat stoprocentně, jak bylo dosud zvyklé. Taková matka se musí připravit na to, že bude obětí své péče, otrokem svého dítěte a své výchovy. Jako dobrou matku vidím ženu, která bude vstřícná k požadavkům svého dítěte, ale zároveň bude dostatečně zdravě egoistická, bude vyžadovat čas, který stráví jinak než starostí o své dítě. Dobrá matka vyjadřuje svoje pocity, jak pozitivní, tak negativní, nehraje manipulativní hry s dítětem či před dítětem, je otevřená a tolerantní k druhým.

Co vše musí dobrá matka během prvních měsíců života dítěte zvládnout?

Již od narození poskytuje matka dítěti tzv. "biologické zrcadlo". Matka napodobuje mimické výrazy dítěte, snaž se vyjádřit totéž, co miminko. Vyjádří-li miminko údiv, objeví se údiv i na matčině tváři, bude-li se usmívat miminko, nastaví mu matka svoji tvář s úsměvem, stejně jako je tomu se zrcadlem. Dítě si tím uvědomuje, jaké emoce vyjadřuje, a učí se svou mimiku používat. Vydá-li dítě nějaký zvuk, matka mu ho zopakuje, často ale v provedení kultivovanějším a lidštějším, matka tak vede své dítě k počátkům řeči. Takovéto povzbuzování od nejbližších osob provází dítě od narození až do dospělosti. Nápodoba je totiž tou nejefektivnější učební metodou.
Mezníkem, který se v prvních měsících objeví na popud matky, je první úsměv. Dochází k němu u dítěte někdy koncem druhého měsíce a ve vývoji k lidskému jedince tak udělalo první velký krok.
Dalším velký krok ve vývoji představuje měsíc sedmý a osmý. U většiny dětí se v tomto období objevuje tzv. "specifický vztah k mateřské osobě" a "specifický strach z cizích lidí". Je na nejbližších osobách, jak tento fakt přijmou. Do této doby je miminko "prodejné" - usmívá se na toho, kdo ho chová, kdo se na něj usmívá, kdo se s ním mazlí. Najednou přichází objev samostatné vůle, dítě se usmívá na toho, koho zná, nejvíce se usmívá na matku či osobu, která s ním tráví nejvíce času. Matku čeká období, kdy je potřeba velké trpělivosti, ochrany dítěte a starostlivosti. Nikdy jindy už nebude dítě tolik závislé na nejbližší osobě, je potřeba jeho důvěru nezklamat.
Za asi největší skok v psychickém vývoji kojence považuji devátý a desátý měsíc. V tomto období dochází k velkému vývojovému skoku v učení. Dítě vnímá a chápe jednoduché pokyny, hraje si a opakuje po dospělých. Paci, paci, pá,pá a berany, berany si pamatuje asi každý z nás. Pro matku je to období velké radosti z pokroků dítěte, ale i stereotypu ze stálého opakování. Děláte-li berany, berany po stopadesáté, asi už si to neužijete tolik jako poprvé.
Kolem jednoho roku už dítě rozumí i pochvale a pokárání. I zde je matka či nejbližší osoba tím, kdo nejvíce ovlivňuje vývoj dítěte. Matka trestáním vyvolává pocit viny u dítěte. Je nutné, aby si dítě tento pocit zvnitřnilo v souvislosti s konkrétními činy a ty pak neopakovalo. Na druhou stranu je potřeba pochvalou upevňovat jednání, které je správné. Matka je tedy tím, kdo vede dítě k typicky lidskému chování, a první rok je rokem, který velmi intenzivně ovlivňuje další vývoj dítěte.

V opuštěném hnízdě

20. července 2009 v 19:29 | Mladá žena.cz

V opuštěném hnízdě

Děti musíme nechat vyletět z hnízda...
Dříve či později tímto obdobím projdou všichni rodiče - přes dvacet let věnovali většinu energie dětem, přizpůsobili jim rytmus svého života, často i svou práci a volný čas. Najednou jsou děti dospělé a tátu a mámu už tolik nepotřebují. Mají svůj život a pro rodiče nejsou jeho hlavní součástí.
Pro rodiče to může být (a často bývá) velmi frustrující - zejména matky se těžce vyrovnávají se skutečností, že se jim děti vymykají z kontroly. Někteří rodiče mohou i psychicky strádat - připadají si staří, nepotřební a opuštění, pak už je jen krůček k rozvoji deprese.
Přitom to tak vůbec nemusí být. Podle odborníků bývá doba, kdy se děti osamostatňují a vydávají na vlastní, "dospěláckou" životní dráhu, prověrkou rodinných vztahů - dobré se stanou ještě pevnějšími, špatné se mohou zcela rozpadnout. Manželství, které do té doby odolávalo nejrůznějším tlakům a krizím, je právě v době, kdy mladí vylétají z hnízda, nejvíce ohroženo. Přitom všem těmto problémům je možné předcházet, a mělo by se s tím začít už v době, kdy jsou děti ještě malé.

Nejzdravější abeceda

19. července 2009 v 9:19 | PROKRASNETELO.CZ |  Něco pro zdraví a krásu

Nejzdravější abeceda

Znalost vitaminů a jejich funkce v našem organismu se během posledních desetiletí neuvěřitelně prohloubila. Dnes víme, že "mikrovýživa", neboli vitaminy, minerály a jiné složky naší potravy, je pro život velmi důležitá.
Správnou regulací jejího příjmu si můžeme nejen zajistit pevné zdraví a zmenšit zdravotní potíže, ale i zabránit vzniku chorob a některých degenerativních změn provázející stárnutí.

Vitamin života

Ve velké rodině vitaminů, bez kterých se neobejde tělo žádného člověka, je jeden, který má pro lidské zdraví naprosto zásadní význam, a přesto bývá někdy přehlížený. Dalo by se s nadsázkou říci, že je to vitamin "mládí", jehož tajemství spočívá ve zdravé DNA buněk. Skrývá se pod označením B9, ale častěji se pro něj užívá označení kyselina listová. Jedná se o vitamin rozpustný ve vodě, který v těle není v dostatečném množství ukládán do zásoby.
A v čem spočívá důležitost vitaminu B9? Kyselina listová je nepostradatelná pro syntézu nukleových kyselin, které umožňují bezchybné dělení buněk a jejich reprodukci. Má tedy zásadní vliv na tvorbu desoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je nositelkou naší genetické informace. Bez vlivu B9 se v našem organismu reprodukují buňky s některými vadami a projevuje se jejich předčasné stárnutí. Naproti tomu s dostatkem kyseliny listové vznikají buňky objektivně mladší. Proto je tato látka často označována jako "vitamin života".

Jahodové mámení:)

18. července 2009 v 18:00 | pošli recept.cz |  Recepty

Jahodové mámení

Jahodové mámení







Doba přípravy

60 minut

Počet porcí

4

Ingredience

  • vejce: 4
  • jahody
  • máslo: 100 g
  • mouka hrubá: 150 g
  • cukr moučkový: 270 g

Postup přípravy

Krok 1:
Žloutky utřeme s 1/2 cukru do pěny. Postupně přidáváme zbylý cukr, prosetou mouku a vlahé rozehřáté máslo. Vše promícháme a nakonec zlehka vmícháme tuhý sníh ušlehaný z bílků.
Krok 2:
Takto připravené těsto rozetřeme na vymazaný plech s vyvýšenými okraji, poklademe na plátky nakrájenými jahodami a pečeme ve středně vyhřáté troubě. Po upečení nakrájíme řezy, které lehce pocukrujeme.

Nehody u vody

18. července 2009 v 14:59 | Mladá žena.cz |  Životní situace

Nehody u vody

Mezi nejvyhledávanější aktivity horkých dnů patří koupání ve vodních nádržích. Právě koupání s sebou přináší značná rizika, jako je především tonutí, úrazy páteře a hlavy, ale i různá řezná a tržná poranění, úrazy končetin nebo bodnutí hmyzem.

Tonutí

Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí ve vyspělých zemích. Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Příčin, které vedou k tonutí, je velké množství, často k němu dochází při podcenění sil, v souvislosti s náhlou křečí, ale i při nedostatečném dohledu nad hrou dětí nebo při propuknutí některého vážného onemocnění, jako je infarkt myokardu, epileptický záchvat atd.
Tonutí lze rozdělit do dvou základních skupin, a to na tonutí suché a vlhké. Podstata suchého tonutí je v tom, že nedochází ke vdechnutí tekutiny do plic. Jde o zástavu dechu při ponoření hlavy - reflexní křeč svalů hrtanu, které zavřou vchod do dýchacích cest. Suché tonutí může být vyvoláno rovněž onemocněním, jako je infarkt myokardu, epileptický záchvat, mozková příhoda atd. Naproti tomu tonutí vlhké je založeno na vdechnutí vody nebo tekutiny do plic. Velké odlišnosti jsou i v tom, zda se člověk topí ve sladké, nebo slané vodě. Sladká voda po vstřebávání do organismu naředí krev a zvýší její objem. Tím mohou být poškozeny červené krvinky při nižším osmotickém tlaku naředěné krve. Na rozdíl od toho voda slaná naopak svou koncentrací zadržuje vodu v plicích, což finálně vede k plicnímu otoku.

Problémy s alkoholem

18. července 2009 v 13:49 | PROKRASNETELO.CZ |  Životní situace


Problémy s alkoholem

Alkoholová závislost je nebezpečnější než závislost na drogách. Alkohol si nevybírá. Alkohol dovede člověka až na dno.
Když však dojde na naše blízké, jsme najednou rozpačití. "Je opravdu závislý? Ano, občas se napije, ale není to přece tak, že by musel pít pořád a nějak to ovlivňovalo jeho samotného," můžeme slyšet z výpovědí nejbližších.

Kdy se člověk stává závislým na alkoholu?

Počátky závislosti se hledají velmi obtížně. Každý budoucí alkoholik prochází určitým vývojem, které má typické vývojové fáze:
1. počáteční stádium: alkohol člověka obohacuje, uvolňuje, přináší mu uspokojení.
2. varovné stadium: člověk pije častěji, nevidí zatím problém v konzumaci alkoholu, dokáže odhadnou, kdy pít může a kdy ne. Ani on ani jeho nejbližší si neuvědomují, že se ocitá na šikmé ploše, v období rozhodnutí.
3. stadium závislosti: člověk bez alkoholu nemůže být, i když si často namlouvá, že tomu tak není. Trápí ho výpadky paměti, takzvaná alkoholová okénka, řeší více konfliktů doma i na pracovišti, racionalizuje si svoje pití, je schopen vzdát se kvůli alkoholu svým koníčkům.
4. konečné stadium: člověk pije i ráno, dochází ke třesu těla, nesoustředí se, trvale se zhoršuje kapacita mozku. Člověk není schopen fungovat bez alkoholu.
Určitě jste si všimli, že rozdíl mezi prvním, druhým a třetím stadiem je velmi jemný, nezřetelný. Přehoupnout se z jednoho stadia do druhého někdy může trvat léta, jindy je to otázka měsíců či týdnů. Záleží na nastavení organismu daného člověka.

Štíhlá stehna - zvládnete to i vy!

16. července 2009 v 16:59 | PROKRASNETELO.CZ |  Diety+cvičení

Štíhlá stehna - zvládnete to i vy!

Léto je v plném proudu: teplo, sluníčko, voda, plavky, koupání - nahánějí vám tato slova husí kůži? Stydíte se za svá stehna a chtěla byste je trochu zeštíhlet? Mám tu pro vás návod!

Stejně jako jiné partie vašeho těla, i nevzhledná stehna obalená až přespříliš tukovou vrstvou mohou být zapříčiněna dvěma základními důvody. První z nich je genetika. Ano, s tou nic nezmůžete - zkrátka máte v genech, že se vám v této partii bude tuk více ukládat. Je to nepříjemné a určitě jste už sama poznala, zapadáte-li právě do této kategorie.
Druhým důvodem je pak nedostatečný pohyb a nevhodný jídelníček, díky kterým máte celkově o nějaké to kilo navíc a vidět je to i na vašich stehnech. Chcete-li trochu zhubnout a pokusit se zbavit tuku, který je právě v této oblasti zajisté nepříjemný a nehezký, existuje způsob, jak se ho zbavit. A to i v případě, spadáte-li do první škatulky "geneticky nenadané". Bude to sice trochu pracnější, obtížnější a dlouhodobější, ale pozitivních výsledků se můžete dočkat i tady.

Cvičení

Chcete-li vymodelovat konkrétní partii vašeho těla, nejlepším návodem je cvičení. U stehen jsou cviky jednoduché: zkuste klasické dřepy. Navštěvujete-li posilovnu, cvičte předkopávání a zakopávání. Jako základní stavební kámen zlepšení vzhledu vašich stehen to bude dostačující.

Kolik a jak často?

Zacvičte si třeba ob den (nebo ob dva dny), udělejte si patnáct dřepů, dejte si chvilku pauzu (minutu), udělejte si dalších patnáct dřepů, a takto celkově zkuste čtyři série. Zabere vám to sotva pár minut a během týdne dvou poznáte změnu k lepšímu. Stehna vám posílí, vyrýsují se a celkově budou vypadat estetičtěji. Cvičení samo o sobě zlepší nejen jejich vzhled, ale i vaši kondici. Pokud máte ale na nohách stále více tuku, než byste ráda, samotné cvičení vám zbavit se ho příliš nepomůže. To zapříčiní jen zpevnění svalů a obecně vám nohy spíše hezky vytvaruje (hlavně nečekejte nějaký přílišný příbytek svalové hmoty nebo jiné negativní následky, to po pár dřepech opravdu nehrozí).

Aerobní aktivity

Zapojte ke cvičení i aerobní aktivity a výsledky přijdou daleko rychleji a budou daleko efektivnější. Ve zkratce: zajděte si jednou (dvakrát, třikrát) týdně na půl hodinky zaběhat, zaplavat nebo se projet na kole a vaše tělo (včetně stehen) vám jenom poděkuje. A odmění se vám: začne shazovat tuk, a to i z partií, se kterými můžete mít problémy. Pokud ke cvičení připojíte aerobní aktivity, nic nemůžete zkazit. Skvělé výsledky přijdou jedna dvě.

Změna stravovacích návyků

Pokud se vám podaří něco málo shodit či vyrýsovat stehna a budete s nimi spokojená, ideální je nepolevit v nastaveném režimu a stále zůstat u zdravého pohybu. Ten vám do budoucna zaručí lepší kondici i formu, lépe budete vypadat. Zamezíte tak opětovnému návratu k nehezkým tukovým zásobám. Důležitá při tom je i změna vašich stravovacích návyků (pokud je nemáte příliš dobré). Naučte se jíst více bílkovin (pokud možno živočišných), omezte tuky, sacharidy volte jen ty kvalitnější (rýži atp.), nejezte na večer, rozdělte si jídlo na více dávek, více pijte atp. Těchto pár jednoduchých rad vám pomůže udržet si stávající (v té době už vymodelovanou) postavu, a to nikoliv za cenu omezování se, pouze lehce upravíte svoje zvyky.

Co když jsou moje stehna opravdu "větší"

Máte-li s nohama skutečně problém a celkově máte nadváhu, doporučuju vám k výše zmíněným radám navíc zařadit nějakou dietu. Osobně vám radím "sacharidové vlny" (u nás najdete, o co jde) nebo jinou vámi prověřenou dietu (hlavně ne nějakou pseudodietu nebo dietu stylem "nebudu jíst"!). Když začnete cvičit problémovou partii, projdete si nějakou dietou a obecně budete lépe jíst, společně se zdravým pohybem se můžete těšit na skvělé výsledky, a to i v případě, že právě teď vaše stehna nevypadají zrovna vysportovaně.
Stačí pevná vůle, trocha píle a za pár týdnů můžete říct: Dokázala jsem to! Zní to krásně? Nečekejte a vydejte se na cestu za hezčími stehny, udělejte si pár dřepů hned teď, zítra si jděte na půl hodinky zaběhat, lehce změňte stravovací návyky a za dva tři týdny jste tam, kde jste si vždycky přála být!