Březen 2009

*Přitažlivost ženská*

31. března 2009 v 16:59 | prokrásnétělo.cz |  Životní situace

Přitažlivost ženská

Přemýšlela jste někdy o tom, v jakých situacích si připadáte nejvíc přitažlivá? Tušíte, kdy jste přitažlivá pro své okolí? Možná skoro pořád, možná skoro nikdy. Co vlastně je ženská přitažlivost a v čem vám může pomoct?
Nestyďte se být ženou
Zatímco přitažlivost zemská posílá všechno k zemi, přitažlivost ženská naopak dokáže nadnášet. Řečeno samozřejmě obrazně, ale zároveň zcela vážně. Přitažlivá žena v mužích umí vyvolat neobvyklou lehkost bytí, což zásadně ovlivňuje naše myšlení i celkové chování ke konkrétní ženě. My muži vnímáme ženskou přitažlivost jako jeden z pilířů ženskosti jako takové. Proto podceňování důležitosti jak sex-appealu, tak všeho ostatního s tím spojeného, je nešťastný přístup. Pozor. Není řeč o žádných vyumělkovaných sexbombách z filmů pro dospělé, ale o normálních ženách, jako je každá z vás. Není pravda, že vy, které jste krev a mléko, nemáte šanci být přitažlivé. Potkal jsem už několik žen, které ačkoli nepatřily mezi štíhlé, uměly působit velmi sexy.

Pečujte o svou ženskost

Být přitažlivá vůbec nemusí znamenat mít ty tzv. rádoby dokonalé křivky a míry. Znamená to především umět správným způsobem zvýrazňovat svou ženskost. Není to jen o tom, jaká máte ňadra, ani jen o tom mít míry odpovídající ideálům módních časopisů. Je to především o tom neřešit tolik své nedostatky, ale umět upozorňovat na to, co vás zdobí. Často je to otázka jen několika detailů. Nevěřily byste, díky čemu všemu vás muži shledávají přitažlivými. A nemusí to ani souviset s vaším vzhledem. Obrovskou roli může hrát vaše vystupování, vaše chování, různá vaše gesta. Zkrátka cokoli, čím můžete upozornit na pozitiva své ženskosti.
Každá žena, která pečuje jak o svůj vzhled, tak o své nitro, většinou z okolních reakcí vypozoruje, co muže přiměje otočit se za ní nebo díky čemu je pro svého partnera stále žádoucí. Proto také ví, že pečovat o svou ženskost se rozhodně vyplácí.

Ano, někdy je to dřina

Pamatujte, že být přitažlivá není nikdy, ať jste sebekrásnější, automatická věc. I o přírodní krásu musíte umět správně pečovat, aby "nezarostla plevelem". Některé ženy mají sice (z neznámých důvodů) od přírody tzv. vzhledovou výhodu, takže jsou přitažlivé, aniž by se musely příliš snažit. Ty ostatní si tu práci buď raději dají a poznají, že to skutečně stojí za to a jsou v pohodě, a nebo si tu práci nedají, prakticky se o sebe (kromě základní hygieny) nijak nestarají a pak se diví, že o ně nikdo nemá zájem.
Přitažlivost si nekoupíš. Musíš si ji vypěstovat.
Nezáleží totiž, jak má dívka bohaté rodiče nebo přítele. Přitažlivost si nekoupí. Ano, můžete si nakoupit spoustu make-upu a různých líčidel. Díky tomu svou tvář můžete proměnit k nepoznání. Můžete si koupit nová prsa nebo si zaplatit liposukci. Díky tomu můžete působit vyzývavě a třeba rajcovně. Ale nic z toho vám nedává jistotu, že budete neodolatelně přitažlivá. To je totiž záležitost dlouhodobé kompletní péče o sebe od vlasů až po nehty na prstech na nohou. Čistá jemná pleť, zdravá pokožka, pěkné pevné vlasy, s tím spojená vaše celková osobnost - zdravý rozum, dobré srdce, pozitivní přístup k životu, to všechno může mít vliv na to, jestli svému okolí připadáte přitažlivá. To všechno může mít vliv na vaši psychiku, na to, jestli vy sama pro sebe jste přitažlivá.
Řekněte, dámy, kdy a jak vám naposledy nebo nějakým originálním způsobem dal někdo (kamarád, přítel, milenec, manžel) najevo, že jste přitažlivá žena?

*Depka?*

30. března 2009 v 20:49 | foxygirl |  Životní situace

Depka? Ani náhodou!

Jasně, to známe - ty jsi ta nejhorší, všichni ostatní jsou hezčí, chytřejší a tak nějak mají více štěstí na všechno - ať už to jsou kluci, kamarádi nebo hodnotné věci. Tak proč ty taková nejsi? Období depek je jedno z nejtěžších momentků puberty. Máš pocit, že tě nikdo nemá rád, ale pleteš se!
1. JE SPOUSTA VĚCÍ
Je spousta věcí, které si musíš uvědomit. Nejsi horší než ostatní - a když se takhle budeš užírat hodně dlouho, nediv se, že ti připadají lepší, chytřejší apod. Pokud nemáš žádné sebevědomí a myslíš si, že všichni ostatní jsou dokonalí, depky se nezbavíš nikdy. Musí přece existovat něco, v čem vynikáš, nebo co ti jde. A potom to ostatním natři!
Stačí, aby jsi zářila štěstím - třeba z toho, jak krásně jsi se v letním sluníčku opálila - a hned si tě kluci všimnou. Nestojí totiž o zaražený "kakabusy", kteří se nechtějí bavit.
Nedávej vinu všem lidem okolo, zaměř se na sebe. Říkej si "Vždyť je v životě tak krásně, proč se mám trápit, když je život tak krátký? Budu si prostě užívat!" a užívej si. Jasně - každý má občas špatné dny, které jsou těžko zvládnout (rozchod, úmrtí apod.) ale věci, které vlastně nejsou pro život až tak důležité (jsem škaredá, můj IDOL prý má holku, dostala jsem kouli) se dají zvládnout. Řekni si proč to tak je a pamatuj si to do příště ať neuděláš stejnou chybu.

2. POTŘEBUJEŠ ŽIVOTABUDIČ
Nejde jen o to, sedět doma na zadku u televize nebo ležet v posteli a říkat si "Jsem z depky venku!".Jsi na čestvý vzduch, kde si natrháš kytici lučních kvítí a poté si je dáš do vázy do pokoje, nebo se klidně jdi opalovat na balkon/zahradu. Na sluníčku se skvěle odvážeš a nachytáš bronz.
Tvoje tělo však musí být zdravé i po další stránce a proto nezapomínej na vitaminy, ovoce, zeleninu, maso a mléčné výrobky. Hlavně neošáli svoje svědomí tím, že si vezmeš denně jednoho marťánka, nahraď ho raději jablíčkem, banánovým kokteilem, či nastrouhanou mrkvičkou. Budeš se nejen cítit dobře, ale i lépe vypadat! (Např. silné nehty, lesklé vlasy, zářivá pleť).
Choď se bavit! Nejen ale u počítače na stránce VTIPY, či v televizní show plnou férků. Pozvi kámošku, kluka či partu na nějakou společenskou akcičku, kde je už předem jasné, že se neobejde bez spousty super hlášek, vtípků a názorů. Navíc si pkecáš a odreaguješ se.
3. PAMATUJ
Všechno má řešení. Rychle změň názor "bezvýchodné" situace, když se budeš snažit a optáš se na radu či názor svých blízkých, uvidíš, že to není tak černé, jak to vypadá. Neber všechno hned z té horší stránky (jako jedno přísloví - SKLENICE NIKDY NENÍ ZPOLA PRÁZDNÁ ALE ZPOLA PLNÁ -. Snaž se myslet optimisticky, nemalovat čerta na zeď. Kdoví, možná se tyto věci dějí právě proto, že už s nimi naoko počítáš a to není dobrý!

kusovka,3110,*

30. března 2009 v 20:40 | smíšek |  Galerie+kusovky

*Naučte se naslouchat*

29. března 2009 v 16:30 | mladažena.cz |  Životní situace

Kurz asertivity: Naučte se naslouchat

Co je to asertivita?
Asertivita v komplexním začlenění do vztahů je komunikačním stylem o umění naslouchat a respektovat sebe i druhé, přijímat svět kolem sebe takový, jaký je, a současně se v něm umět chránit. Není jen o odmítání a o kritice. V běžném životě kromě odmítání i přijímáme, nasloucháme a pozorujeme.
Osvojte si umění naslouchat a respektovat sebe i druhé. Naučte se jednat rozhodně a dokázat obhájit svá ano i ne. Cesty k úspěšným dohodám jsou vždy dlážděny kompromisy a záleží jen na vás, jak hladce jich dosáhnete. Řekněte ano, ale vymezte si hranice
Mnohdy říkáme ano, přestože chceme říci ne. Sami si dovedeme velmi dobře uvědomit, kdy chceme odmítnout a kdy vyhovět. Zmatek v duši si způsobujeme nejčastěji tak, že se začneme zabývat tím, jak se asi ten druhý bude cítit, když mu právě my nevyhovíme. Jelikož se řídíme vlastní vypěstovanou obavou "co si o nás druzí lidé pomyslí" a hodně moc stojíme o to, aby nás měli ti ostatní rádi, raději vyhovíme. Následující naštvanost na sebe sama, že "jsme se zase nechali přemluvit", známe asi také.

**Moučník střecha**

29. března 2009 v 10:39 | Pošli recept |  Recepty

Moučník střecha


Moučník střecha



Doba přípravy

40 minut

Počet porcí

10

Ingredience

  • krém
  • cukr vanilkový: 1
  • cukr moučkový: 130 g
  • smetana zakysaná: 2
  • tvaroh: 1
  • máslo: 1
  • rumová tresť
  • banány: 2
  • sušenky BeBe: 2 balení
  • čokoláda mléčná: 100 g

Postup přípravy

Krok 1: Máslo vyšleháme s cukrem, přidáme vanilkový cukr, rumovou tresť, tvaroh, smetany a promícháme do krému.
Krok 2: Na alobal dáme be-be sušenky do obdélníku 18 x 35 cm tak, že naskládáme 3 x 7 řad sušenek vedle sebe. Opatrně je potřeme částí krému. Na něj narovnáme stejným způso­bem sušenky a znovu máslový krém.
Krok 3: Doprostřed dáme ovoce a na něj opět trošku krému. Potom pomocí alobalu složíme sušenky jakoby do střechy.
Krok 4: Dáme ztuhnout a nakonec potřeme zbytkem krému. Čokoládu nastrouháme a dort po­sypeme.


*Prevence sexuálního napadení dětí*

27. března 2009 v 20:20 | mptrinec
SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ

Prevence sexuálního napadení dětí
Sexuálnímu napadení je možné předcházet, mají-li děti dobrou přípravu.Chtějí-li rodiče poskytnout dětem ochranu a připravit je měli by:
• dávat bedlivý pozor, kdo se pohybuje v okolí dětí (původcem může být někdo kekomu má dítě důvěru)
podporovat právo dítěte říci "ne"
• povzbuzovat sdílnost dětí tím, že budeme brát vážně, to co nám říkají,
• všímat si signálů naznačujících ohrožení,
• nedovolovat dětem, aby byly ve společnosti lidí, kterým nedůvěřujeme,
začlenit informace o sexuálním napadení do pohovoru o obecných bezpečnostních pravidlech,
• obstarat popis a příklady sexuálního napadení,
• varovat děti, že i " hodní" lidé mohou někdy dělat špatné věci,
• naléhat na děti, aby nás informovaly o každém, kdo v nich vyvolává nepříjemné pocity
připravit děti, aby byly schopné čelit hrozbám a podplácení,
• nepřipustit, aby mezi námi a dětmi byly nějaké tajnosti,
nabídnout dětem vzory, jak se mají chovat, aby se samy dokázaly ochránit a aby byly schopny stanovit meze svého chování.
Co dělat, máte-li důvodné podezření na zneužití svého dítěte
Máte-li obavy, že dítě někdo zneužívá nebo je zneužil, třebaže samo nikomu nic neoznámilo, dbejte, abyste byli připraveni ještě předtím, než se na dítě otevřeně obrátíte, a abyste správně mohli zareagovat, i kdyby se vaše obavy nakonec potvrdily. Zcela přirozeně vždy doufáme, že se přece jen najde nějaké to "nevinné" vysvětlení oněch znepokojujících symptomů nebo chování, ale i kdyby tomu tak v nejhorším případě nebylo, je důležité vědět, jak reagovat a jaké kroky potom podniknout.
Jsou-li děti ještě malé, promluvte si s nimi o dotycích "dobrých" a "nedobrých" a o tom, jak je nesprávné určité věci utajovat. K předmětu svých obav se propracovávejte postupně, je-li to třeba, i po dobu několika dní. Pokuste se na dítě nepřenášet své vlastní obavy. Domníváte-li se, že už je dítě dostatečně připraveno, přímo se jej zeptejte, zda je někdo osahával, nebo snad nebil. Poznamenejte, že takový dotyk snad mohl působit i příjemně a že si snad ten dotyčný člověk přál své chování uchovat v tajnosti. Avšak nikoho neobviňujte, zvláště pak ne samotné dítě. Přímo a s klidem pronesená otázka je důležitá, neboť malé děti jen zřídkakdy zareagují na dotazování nepřímé. Často ani nepochopí, na co se jich vlastně ptáte, a snaží se vám říci to, o čem vědí, že byste nejraději uslyšeli.
Je-li přítomen nějaký konkrétní fyzický příznak napadení, pak na postiženou část těla přímo poukažte a zeptejte se, zda se snad dítěte někdo dotkl právě zde. Zachovejte přitom naprostý klid a informace z dítěte nevynucujte. Ať raději dítě hovoří samo svým vlastním tempem.


*O Kráse*

26. března 2009 v 15:59 | girlsworld-m. |  Životní situace

Na slovíčko o kráse!

Jak moc je krása důležitá? A existuje vlastně taková ta ideální krása? Podle čeho se měří? Zauvažuj s námi právě na toto téma a třeba pak přestaneš mít mindráky z toho, že si nepřipadáš tak hezká a tak atraktivní, jako některé tvé spolužačky, popřípadě kamarádky. Vzhůru do toho! Pojď najít ohnisko tvého problému!

CO JE TO KRÁSA?

Dá se na výše položenou otázku skutečně odpovědět třeba jen jednou větou? Každý vnímá krásu jinak, pro někoho je to fyzická přitažlivost, pro druhého sympatie... Nedá se však posuzovat jen podle zevnějšku - z části ano, z části ne. Co se týče přitažlivosti, jistě tě musí druhé pohlaví zaujmout, jak celkově vypadá, atp. A sympatie - ty nemáš jen kvůli fyzické přitažlivosti, ale našla jsi u někoho prostě to NĚCO, co je ti sympatické, co se ti líbí... A stejně jako v předchozím bodu, i u sympatie nemusíš brát v potaz fyzickou přitažlivost. Dejme si příklad: potkáš jen tak na chodbě silnějšího kluka s rozježenými vlasy, velkým špekem na břiše ale s usměvajícím oblíčejíkem a úsměvem na rtech. O tu fyzickou přitažlivost tu asi nepůjde viď? Neříkám, že je to tak u všech, ale ten rozjařený klučina ti přece může být sympatický, ne? Tak vidíš :) Krása je tedy shrnuto a podtrženo fyzická přitažlivost kombinovaná se sympatiemi - tedy podle mě. A protože každému se líbí někdo jiný, krása je také vnímána u každého jinak.
Jen si vzpomeň na vaše debaty s kamarádkami: "Vidíte toho super kluka? No není nádhernej?" řekne nadšeně jedna z nich a vzrušeně ukazuje kamsi do dálky. Tam stojí kluk - blonďák, s příšerně sladkým úsměvem, nagelovanou hlavou a náušnicí ve tvaru kostiček v uchu. A stejně je to i u kluků.
Když se nelíbíš jednomu, neznamená to, že se nelíbíš vůbec nikomu. Někomu určitě sympatická jsi a když ne, pak nehledej příčiny jen ve tvém vzhledu, ale hlavně v chování.

CO ZARUČENĚ ODPUDÍ ANEB NESYMPATIE:

  • Netvař se pořád jak kakabus! Nemusíš si to zpočátku ani uvědomovat. Na ostatní můžeš působit až příliš nepřístupně a nafoukaně, s výrazem Nakopu vám pr*el. A i kdyby ses někomu líbila, (protože ty sympatie hned tak asi nevyklíčí) stejně by se tě asi bál oslovit, protože by si myslel, že bys mu byla schopna urazit hlavu. Tím nechci říct, že se máš tvářit jak mílius, když se necítíš. Jen nahoď trošku přátelštější tón :)
  • Přílišná vstřícnost a až vlezlost - to taky není to pravé ořechové. Jednak proto, že někomu můžeš sakra vadit a jednak kvůli tomu, že nebudeš mít nikdě to pevné zázemí. Jasně, chápu, jsi mladá a chceš se bavit, mít spoustu přátel. Když vyloženě poznáš, nebo uvidíš i když nepatrnný náznak toho, že v daném okruhu nejsi vítána, zalez radši na čas zpátky. Uvědom si, že nemusíš být sympatická každému, jde přece o individuální záležitost!
  • Určitě ti příliš nepřidá fakt, že chodíš po chodbách se skloněnou hlavou, shrbená do půlky zad a svýrazem ve tváři Nevšímejte si mě, chci být neviditelná! Nejde o to, že bys byla klukům vyloženě nesympatická, jen jsi pro ně drobet nezajímavá, protože si tě mnohdy ani nevšimnou. Nepřetvařuj se a nedělej ze sebe něco, co nejsi. Jen se přestaň pořád tvářit tak ublíženě, vztyč trochu hlavu a podívej se na ten svět, který se ti nějakou dobu zdál být skloněný - a možná, že i zahlédneš někoho, po kom bys občas mohla házet očkem. Nemyslíš?
TAK JAKÁ TEDY BÝT?
Hlavně svá! Jasně, tohle jsi slyšela už milionkrát :o) Nechci ti radit, jak se chovat. Chovej se tak, abys to byla prostě ty. To, že se pokusíš vyvarovat některých negativních prostředků přece neznamená, že z tebe hned chceme dělat někoho jiného. Copak nikdy nemáš chuť se usmát? Jestli ne, tak tě varuji, jsi totiž Emo :) Ne, vážně, když se necítíš, netvař se mile, když chceš, vnucuj se ke každýmu a snaž se být neviditelná. Ale pak nečekej zázraky, že se najednou objeví nějaký kluk, který ti sám od sebe napíše a někam pozve. Chce to jednat. A začít můžeš právě tím, že se aspoň budeš snažit být sympatická. Ne všem a ne pro všechny. Buď to prostě ty. Bez mindráků, bez depek, bez ustavičného naštvání a bez neustálé rozjařenosti objímat všechny kolem sebe, dokud ti ty růžové brýle na očích drží.

*pejsánek*

24. března 2009 v 18:40

*Hermelín v županu*

24. března 2009 v 18:19 | Pošli recept |  Recepty

Hermelín v županu

Hermelín v županu


Doba přípravy

30 minut

Počet porcí

4

Ingredience

  • kečup
  • šunka: 20 plátků
  • hermelín: 5
  • těsto listové: 2 balení
  • vejce: 1
  • semínka sezamová

Postup přípravy

Krok 1: Vyválíme na pomoučeném válu listové těsto. Po­kla­­­deme na něj šunku' po­třeme kečupem. Hermelín nebo jiný sýr rozkrojíme na půlku a položíme na těsto a navrch dáme opět kečup a šunku.
Krok 2: Druhou část těsta rozválíme, položíme přes náplň a po­řádně přitlačíme!!!
Krok 3: Potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme sezamovým nebo lněným semínkem (mů­žeme dát také sůl a kmín).
Pe­čeme v horké troubě asi 15 minut dozlatova. Rozkrojíme na díly.

*Vztah matka x dcera*

24. března 2009 v 16:29 | dokonalé ženy |  Rady pro rodiny s dětmi

Vztah matka x dcera


Mezi matkami a dcerami bývá obvykle velmi silné pouto. Někdy to ale i v tom nejideálnějším a kamarádském vztahu zaskřípe a nastanou problémy. Pak je třeba vynaložit více citu, více lásky a oboustranného pochopení při jejich řešení.
Řádky určené dcerám
1. Vezměte v úvahu matčin věk

Pokud máte s matkou rozdílné názory na řadu věcí, pak si uvědomte, že má jiný žebříček hodnot než vy. Snažte se vidět věci jejím pohledem. Samozřejmě to není vždy jednoduché. Podle mnoha odborníků nemají dnešní matky a dcery téměř nic společného. Ženy nad 50 let byly vychovány spíše k tomu, aby byly dobrými matkami a hospodyněmi,.Vaše matka byla vychovaná v jiném prostředí a v jiné době než vy. Možná se vám zdají její názory staromódní, ale těžko můžete očekávat, že se změní. Kdežto dnešní ženy touží po nezávislosti a s co nejlepším pracovním uplatnění

2. Poslouchejte svou matku

Možná říká věci, se kterými nesouhlasíte, ale naslouchejte jí. Ukažte, že jejímu názoru rozumíte, i když ho neakceptujete. V různých obdobích života se vztahy mění. Rovnocenný vztah s matkou je možný, pokud v dospělosti dokážete pochopit její pozici a náhled na věci zjejí strany.

3. Nechovejte se jako dítě
Někdy můžete mít pocit viny, že vás nebaví trávit čas s matkou. Důležité ale je,že se jí přesto věnujete a víte, že z toho má radost. Pokud už máte dost toho, že se k vám matka chová jako k dítěti, zamyslete se nad tím, zda jste si to nezavinila sama. Pokud stále zůstáváte v roli dítěte a dovolujete matce se o vás starat, nedivte se, že vás má stále za dítě.
4. Zůstaňte v kontaktu
"Tady maminka, pamatuješ se vůbec ještě na mě?" Pokud takhle začínají některé telefonáty, určitě máte pocit viny, že matce telefonujete zřídka. Nejste sama. Všechny matky by si přály, aby s nimi jejich děti byly častěji v kontaktu. Tak to své matce dopřejte, telefon je velký pomocník. Nevolejte pouze tehdy, když jí potřebujete něco říct. Volejte jen tak, abyste se pozdravily a pár minut si popovídaly. Je důležité,
aby se matka cítila součástí vašeho života, tak ji z něho nevylučujte. Naopak připomínejte jí, že má stále nezastupitelnou roli ve vašem životě.
5. Zeptejte se, jak se má
Matky často staví samy sebe na poslední místo, takže je bereme jako samozřejmost. I když matka často nevyjádří své přání nebo své city, neznamená to, že žádné nemá. Matky se nás často ptají, jak se máme. My na to často zapomínáme.
6. Povzbuďte ji, aby si našla jiné zájmy
Nejhorší pocit viny zažívají děti, jejichž matka je stále doma a žije od telefonátu
k telefonátu. To může být obrovský problém a vy jako dcera to určitě cítíte jako tlak. Matka může dokonce žárlit na možnosti, které máte. Necítí se již potřebná. Pokud je to problém vaší matky, snažte se, aby si našla nové zájmy, aby její život nebyl soustředěn pouze na vás. Dodejte í jistotu a odvahu.
7. Pomáhejte své matce
Pokud matka onemocní, je někdy těžké převzít na sebe rodičovskou úlohu. I když matka bude odmítat vaši pomoc, vytrvejte. Je sice zvyklá všechno dělat sama, ale
nevzdávejte to.
Dopřejte jí pocítit, že jste tady pro ni.
8. Začínám být jako má matka ...
Pokud se přistihnete, že začínáte mluvit jako matka nebo dělat určité věci jako ona, nelekněte se! Nakonec, co je na tom špatného? Je z vás slušný člověk, takže odvedla dobrou práci při vaší výchově. Poslání a smysl rodičovství je milovat, podporovat, chránit a povzbuzovat. Dá se to dělat různými způsoby, ale každý dobrý rodič to dělá. Snažíme se sice neopakovat chyby svých rodičů, nicméně v dospělosti se často přistihneme, že kopírujeme jejich metody. Léta pozorování a soužití s rodiči, kteří jsou pro nás vzorem, mohou způsobit, že se jim velmi podobáme. Ujasněte si sama ve své duši, co máte společného se svou matkou, ať už dobrého či špatného, může vás to zblížit.
9. Poraďte se s odbormkem

Odborné poradenství může buď vyřešit konflikt mezi vámi a vaší matkou, nebo vám odhalí skutečnost, že vztah zlepšit nejde, ať děláte, co děláte. V tom případě se můžete přestat obviňovat. Pokud jste spokojena s vlastním životem, odpor k matce se může vytratit. Pokud se cítíte sebejistě a akceptujete sama sebe, budete schopna přijmout i matčiny chyby. To je jeden z nejdůležitějších kroků na cestě k lepšímu vztahu mezi vámi a vaší matkou.


Puberta-Vlastní dítě se mnou nemluví*

22. března 2009 v 20:39 | Pro ženy |  Rady pro rodiny s dětmi

KOmunikace je důležitou součástí vztahu

www.deviantart.com

Pozastavovat se nad chronicky známým faktem, že puberta patří k obtížným obdobím života, by bylo směšné. Zasvěceným ani není třeba připomínat, že jakkoli je těžké pro samotného pubertálního jedince, nejvíce toto vývojové břemeno odnesou rodiče.

Kam zmizel přítulný andílek?

Rodič pubescenta se mnohdy uchyluje k tak nostalgicky sentimentálním choutkám, jako je prohlížení starých fotek, které mu připomínají, jak roztomilý jejich potomek kdysi - nebo ještě nedávno - býval.


*Otcové a dcery...*

22. března 2009 v 8:49 | dokonalé ženy |  Rady pro rodiny s dětmi

Otcové a dcery - vztah na celý život


Jsou první láskou žen jejich první partneři? Nikoliv. Jsou to otcové. Nikdo z mužů údajně ženy nepředurčí - neposílí nebo nezraní - víc.
Pevný vzájemný vztah mezi otcem a dcerou výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že dívka bude mít v dospělém věku zdravé sebevědomí i sebeúctu, bude se umět orientovat v problémech a řešit je a bude schopna pevného a soudržného vztahu se svým vlastním životním partnerem.
Matka - zdroj identifikace, otec - zrcadlo
Během následujících desetiletí zájem o vliv rodičů na utváření postojů jejich dětí značně pokročil a bylo provedeno mnoho dalších výzkumů a šetření. Výsledky opakovaně směřují k obdobným závěrům: Vztah dcery k otci je klíčový pro její partnerský a pracovní život.
Zatímco matka je pro dceru vzorem nebo také konkurencí a spoluutváří především její emocionální identitu, otec je idolem, od kterého se dívka učí vztahu k opačnému pohlaví a zároveň dostává možnost proniknout do mužských domén jakými jsou racionalita a věcnost či potřeba výkonnosti. Matky tedy bývají dcerám blíž citově a slouží jako zdroj identifikace. V očích otce se dívky zase učí číst hodnotu svého ženství a utvářejí si závazné vnitřní představy o budoucím partnerovi. Kromě toho mají otcové obrovský vliv na dceřino vnímání ženské role a na její orientaci v práci a kariéře.
Krátce shrnuto, otcové ukazují, jak se prosadit, dávají nahlédnout do mužského způsobu myšlení, vkusu i zálib, slouží jako zpětná vazba pro rodící se ženství i partnerství svých dcer a významně utvářejí jejich sebevědomí.

Jak vychovat šťastnou dceru

*buďte své dceři ochráncem, rytířem a průvodcem, ale také zdrojem podnětů a inspirace
* méně raďte, více důvěřujte
* přijímejte její intuici, probouzejte racionalitu
* nehledejte pro ni koníčky, dovolte jí, ať si je vybere sama pokud půjde o "mužské" hobby, berte to jako příležitost společně potírat nepravdivé stereotypy
* učte ji odvaze, průbojnosti, schopnosti přijímat rizika a schopnosti zacházet s financemi a rozumět politice
* povzbuzujte ji, ale nevystavujte ji přílišnému tlaku svých přání a ambic
* respektujte a ctěte její rozvíjející se ženství a dávejte pozor, abyste nikdy nepřekročili hranici láskyplného kontaktu mezi otcem a dcerou
* dávejte najevo, že vám na ní záleží za všech okolností
* neuzavírejte se před žádnou její otázkou
* pamatujte, že jste pro ni nenahraditelným zdrojem jistoty a sebedůvěry

Přes všechny obecné postřehy, rady a návody zůstávají otcové velmi různí - stejně jako jejich dcery. Při vzájemných vztazích a výchově nejde o bezchybnost, nýbrž o schopnost zůstat v těsném "napojení" při zachování patřičného generačního odstupu.

*Rozchoď rozchod*

20. března 2009 v 16:29 | Slečna.info |  Vztah mezi mužem a ženou

Rozchoď rozchod


Stalo se a už se to nedá vrátit zpět. Přestože jste spolu prožili spoustu krásných chvil, nyní je pryč z tvého života. A přišla pravá chvíle dostat ho pryč také z tvé hlavy! Je však rozdíl, za jakých okolností jste se rozešli - připravili jsme pro tebe seznam důvodů k rozchodu a spoustu tipů. Možná, že nakonec zjistíš, že je ti líp bez něj.

Pan Přelétavý: "Opustil mě kvůli jiné holce."
Pokud se s tebou rozešel kluk kvůli jiné, je to ta nejhořčí porážka na celém světě. Je jedno, co je ta holka zač. Nesmíš přemítat o tom, v čem je ona lepší než ty, ale utvrdit se v tom, že udělal obrovskou chybu a jednou dojde i na něj!
Tip: Není hezký pohled na svého ex-přítele, který se místo tebe najednou vede s úplně cizí holkou. Přestože je kdekoliv potkáš, nedávej najevo, jak jsi rozčilená a nešťastná. Přece je to on, kdo by měl litovat, že opustil tak super holku, jako jsi ty!
Lék na žal: Vymysli pořádnou party pro tebe a tvé kámoše. Budeš-li se skvěle bavit, nebudeš muset přemítat nad tím, co se stalo.

Pan Studený Čumák: "Prý mě nemiluje."

Víš, jaký je jeho problém? Ani se nesnažil poznat, jaká skvělá holka doopravdy jsi. To ale není tvá chyba, pokud jsi s ním ráda trávila chvíle. Buď si ovšem jistá, že toho bude pořádně litovat!
Tip: Na světě je hromada hezkých a milých kluků, pro které budeš daleko víc, než "ta holka". Nemysli už na toho mizeru, nestojí ti za to!
Lék na žal: Udělej si radost - rezervuj si celý večer pro sebe, nalakuj si nehty trendy barvičkami, dopřej si relaxační koupel ve vaně plné voňavé pěny a přečti si nejnovější články. Zasloužíš si to.

Pan Stěhovavý: "Odstěhoval se pryč!"

Je fajn, pokud bys přeze všechno s ním chtěla stále zůstat v kontaktu. Přiznej si ovšem, že své srdce láskou nenakrmíš, pokud na něj budeš pořád myslet a budeš si stýskat. Řekni si zkrátka, že pokud je vám souzeno, abyste byli spolu, potkáte se znovu. Nyní ale začni znovu, přestože je těžké něco takového vstřebat.
Tip: Budeš-li neustále jen vzpomínat na chvíle, které jste prožili spolu, bude to ještě horší. Nežij z minulosti, ale v přítomnosti!
Lék na žal: Užívej si života i bez něj. Kolem sebe máš jistě přátele, kteří tě mají rádi, a jistě narazíš i na nějakého jiného kluka, který je ti blíž.

Pan Naprogramovaný: "Dal mi kopačky, protože ho k tomu přiměli jeho kámoši."

Takový kluk snad nemá v hlavě vlastní mozek anebo ho stále ještě neumí používat. Pokud chce chodit nebo nechodit s holkou, měla by to být jeho vůle, ne vůle lidí kolem něj. Věř, že pokud tohle skutečně provedl, byla to ta nejubožejší věc, která se mu kdy povedla.
Tip: Nelituj samu sebe, lituj jeho. Je smutný pohled na kluka, který si neumí sám vybrat ani holku, se kterou by chtěl chodit!
Lék na žal: Zhluboka se na něj vykašli a užívej života plnými doušky i bez něj.

Pan Překvapivý: "Rozešel se se mnou doslova kvůli blbosti."

Všechno vypadá bezchybně, vycházíte spolu bez problémů a najednou BUM! Najednou ti sdělí ten nejpitomější důvod pro něj dostatečný k tomu, abyste se rozešli. Je to fér? Jsou zkrátka kluci, kteří nechtějí, leckdy ani neumějí být k holce upřímní. Teoreticky můžeš být ráda, že se to ukázalo brzy, a nemusíš s někým takovým zabíjet svůj drahocenný čas!
Tip: Přestože ses v jednom klukovi hořce zklamala, nemusíš jen kvůli němu zanevřít na veškeré příslušenstvo mužské "rasy". Všichni nejsou takoví!
Lék na žal: Zajdi na pokec s kámoškama a povyprávěj jim o tom. Určitě se společně nasmějete, jakou přihlouplou pitomost dokázal ve svém pravděpodobně omezeném mozečku vytvořit.

Pan Tajemný: "Dodnes nevím, proč se se mnou vlastně rozešel!"

Bylo pro něj moc i říct "sbohem, měj se"? Stále hledáš ono PROČ - je tak snadné stát se díky němu paranoidní! Pravda je ovšem taková, že možná ani on sám neví, co kdo z vás udělal špatně. Možná se v jeho životě přihodila událost, která jeho život obrátila vzhůru nohama a zkrátka teď nedokáže mít žádný vztah s holkou.
Tip: Přestaň neustále pátrat po důvodu, proč se s tebou rozešel. Chyba není v tobě, zkrátka se něco děje s ním.
Lék na žal: Ukliď ho ze svého citového systému. Jak? Hýčkej se, jez tolik čokolády, kolik chceš, dopřej si hodně spánku - uvidíš, že ti bude dobře i bez jeho přítomnosti

Pan Průšvih: "Rozešla jsem se s ním já, ale chtěla bych ho zpět."

Je to složité. Člověk, který někdy od někoho dostal kopačky, jen v málo případech chce riskovat obnovení vztahu. Ovšem pokaždé záleží na okolnostech. V první řadě si vzpomeň, z jakého důvodu ses s ním rozešla, určitě jsi důvod mít musela. Je pravděpodobné, že se nad to po čase povzneseš a on ti začne chybě, přesto si ho neidealizuj. Buď objektivní a když už jsi ho jednou za nějakou špatnost odsoudila, zřejmě jsi moc dobře věděla proč.
Tip: Nikde není napsáno, že spolu nemůžete udržovat kamarádský vztah. Klidně mu řekni, že jsi tehdy zareagovala přehnaně a už jsi mu odpustila, ale budeš-li se všemi silami snažit o to, abyste se dali znovu dohromady, budeš za zoufalce. Když už, tak musí chtít i on.
Lék na žal: Zapřísáhni se, že svému příštímu klukovi dáš dostatečný prostor na vysvětlení všeho, co udělal, než se s ním rozejdeš. Nesmíš se bát nových vztahů!


*LOL:O)*

15. března 2009 v 12:14


*Kdy se cítíme šťastní?*

15. března 2009 v 11:30 | Chytrá žena |  Životní situace

Kdy se cítíme šťastní?

mimi
"Ti jsou šťastní," řekneme s uznáním, když vidíme maminku, která zdvihá své dítě, které se na ni směje. Nebo když vidíme zamilovanou dvojici v parku, jak se drží za ruce, smějí se na sebe a něco z nich vyzařuje.

Co se týče štěstí, přejeme ho svým přátelům i sobě samým. Přejeme tak u příležitosti svatby, narozenin či nového roku. Štěstí přejeme tomu, kdo odjíždí na dalekou cestu nebo když odchází na důležitý pracovní pohovor, . . . . . .. Zkrátka člověk touží být nejen šťastný sám, ale záleží mu i na štěstí druhých. Pozná se však, kdy je člověk šťastný?


Co je to štěstí?


Muška jenom zlatá. Kanárek ve zlaté kleci. Otevřeš-li dvířka, uletí ti. Každý si ho vykládáme jinak. Už v dávné době ho zkusil definovat vážený filosof Aristoteles. Ten hovoří o štěstí jako o nejvyšší blaženosti(eudaimonía). Ale nebyl by to Aristoteles, kdyby hned nedovysvětlil pojem blaženost. Mohl by vzniknout mylný dojem, že jde o blaho, které člověk prožívá, když se dobře nají, napije nebo vyhraje v loterii. Častokrát se setkáváme s tím, že to ke štěstí nestačí.

Mnohé východní filozofie i moderní psychologie přicházejí s jiným názorem. Tvrdí, že štěstí má v sobě každý z nás. Člověk ho musí údajně jen umět objevit. Ke stejnému závěru došla i vědecká studie, jejíž autoři souhlasí s tím, že lidé, kteří ve štěstí pevně věří, prožijí plnohodnotný šťastný život. Člověk jako takový se nerodí šťastný nebo nešťastný, ale podobu svého života si pak sám volí. "Jen my sami si můžeme tvořit a vylepšovat dobrou budoucnost během celého života,..
Pro pocit štěstí je totiž důležité, jak se daný člověk dívá na svět a život - obecně i osobně. Těžko bychom mohli očekávat, že člověk, kterému o nic nejde, který nemá pro co žít a žije " planě", je šťastným člověkem.


Lze charakterizovat šťastného člověka různě:




ukazuje se, že lidé s extravertními rysy ( společenštější, veselejší, . . . ) jsou šťastnější nežli introverti( zahloubaní do sebe, samotáři, . . . )

  • šťastný je člověk, který se dobře dovede vyrovnat se změnami, s nimiž se v životě setkává: bojovat s překážkami a zvládat obtíže
  • pro pocit štěstí je podstatně důležité, jak se dívá na život a na svět(pesimisté x optimisté)
  • šťastný je ten, kdo je něčím zaujat, kdo je pro něco zapálen ( od pěstování žlutých růží, sbírání známek, přírodou, sportem, . . . . . . ) a vyplývá to z jeho nitra, rozhodl se pro to sám
  • na pocit štěstí mají vliv i další skutečnosti - peníze, zdraví, věk, pohlaví, rodinný stav, vzdělání, víra - některé lze ovlivnit jiné nikoli



    Jak šťastní jsou mladí, zdraví, úspěšní


    Jak je tomu s obecnějšími charakteristikami lidí, jako je věk, pohlaví, inteligence a tak podobně? Bylo zjištěno, že věk a pohlaví nemají na pocit štěstí zásadní vliv. Co se týče zdraví, jak by se na první pohled zdálo, zdravý člověk by měl být šťastnější než nemocný. Cítí-li se člověk zdráv, je to jeho vnitřní pocit, dokáže to velmi ovlivnit jeho pocity štěstí. Ptáme-li se na souvislost se vzděláním, jeho vliv na štěstí také není nijak významný. Zajímavou otázku nabízí peníze. Peníze na pocit štěstí mají vliv, ale jen do určité míry. Situace, kdy dojde ke zvýšení jmění či příjmu, působí chvíli pozitivně na pocit štěstí, avšak tento vliv rychle vyprchá. Důležitější roli, než je výše jmění, hraje poměr mezi tím, co člověk má, a tím, po čem touží. Hodně velkou paseku v našich pocitech štěstí dokáže udělat zejména porovnávání našeho majetku s cizím. " Neustále jsem se porovnávala s kolegyněmi v práci. Trápilo mě, že jezdí na luxusnější dovolenou nebo i jen to, že mají stále něco nového. Šťastná jsem se cítila jen tehdy, když jsem měla něco lepšího než ony," svěřuje se asistentka Martina. Jestliže neustále porovnáváte sebe s jinými, pocity štěstí vás obcházejí širokým obloukem. A právě to, zda je člověk šťastný, nebo nešťastný má vliv na kvalitu jeho života.


    Já a mé štěstí


    Je všeobecně známo, že každému člověku stačí ke štěstí něco jiného. Proto bychom měli hledat věci, situace, lidi, …... . . . . . . vše, co nám dokáže vykouzlit úsměv na rtech a prožít příjemné pocity.

    Je to jednoduché. Zamyslete se nad tím, co vás například v posledním půl roce, týdnu, dni učinilo šťastnými. Ať už to byla květina od přítele, příjemně prožitý večer s kýmkoli, zvýšený plat, krásný účes, zvládnutí zkoušek,výborně uvařený oběd, zkrátka vše, co ve vás probudilo pocity štěstí. Napište si vše na papír a pak podle barometru štěstí, si je rozdělte do skupin. Na základě toho poznáte, co vám dokáže přinést pocit maximálního štěstí a co jen lehký úsměv na rtech. Budete-li to vědět, dokážete si své štěstí už řídit sami.


    Barometr štěstí





    1. " Jsem z toho v sedmém nebi."
    2. " Tohle mi vykouzlí úsměv na tváři."
    3. " Zahřeje mě to u srdce, ale do stropu skákat nebudu."
    4. " Tohle celkem ujde."
    5. " Nechává mě to celkem chladnou."


    Štěstí člověka posiluje a dává mu možnost naplno prožívat svůj život, a proto neztrácejme čas a i právě v tomto okamžiku udělejme něco, co nás či jiné učiní šťastnými.